Během posledního měsíce jsem si naplánoval pár výletů do okolních hor. Chtěl jsem si tak pěkně užít zbytek času, co mi tady v Irsku zbývá.
Jedním z nich byly vrcholky The Paps v pohoří Derrynasagart mountains (SZ od Corku). Nejsou nijak zvlášť vysoké (necelých 700m), ale daly mi docela zabrat. The Paps docela pěkně dominují širokému okolí. Jednak jsou trochu oddělené od zbytku těchto hor, ale také tvarem. Jsou to takové bobky nebo ňadra nebo tak něco pěkně posazené do zdejší krajiny.
Mně se přitom ještě dostalo zajímavého zjištění, spojeného s mým prvním výletem do hor ze dne 24. 11. 2002. Od té doby jsem měl prvně možnost trochu shora vidět, kudy jsem tehdá šel, když jsem se poslední den vracel domů. Směr jsem měl správný, takže doopravdy zabloudit nešlo, ale myslel jsem, že jsem byl někde úplně jinde. Tak, pravda, mapa mi s terénem moc nesouhlasila (místo podél potoka se cesta šplhala někam na hřeben :-) To, že jsem tehdy šel o několik kilometrů vedle, jsem vlastně zjistil až teď.
Druhým výletem, ze kterého jsem se právě vrátil, byly Galty mountains, hory na SV od Corku. Slyšel jsem o nich mnohokrát, že jsem moc toužil je také poznat. Zkušenost to byla zajímavá. Jednak to bylo zvláštní tím, že během celého výletu, který měl dohromady asi 1km převýšení, jsem prakticky neměl pocit že jdu do kopce. Skoro všechno se zvedalo tak pomalu, že se mi skoro nechtělo věřit, že jsem se "bez námahy" dostal do výšky 800m.
Druhá zkušenost byla mlha (a k tomu ostrý vítr a trochu deště). Nebylo to pro mne nic tak nového, vždyť jsem tu už 10 měsíců. Ale na horách jsem měl tak ostrý vítr jen jednou a to na již zmiňovaném volném víkendu. Je to moc krásný pocit, když vím, že teď jsem odkázaný jen sám na sebe. Na své zkušenosti, schopnosti, když se musím 100% soustředit, abych nesešel z cesty, atp. atp.
Navíc to byl můj vůbec poslední výlet, tak jsem se jej snažil jaksepatří užít. A to se mi moc povedlo.