 |
|||
 |
 |
|
|
|||
|
|
Tomek (Polsko) přišel s tím, že velmi rád plave a že bychom tedy někdy mohli do bazénu. Človíčci tam občas chodí a mají to rádi, tak to úplná novinka nebyla. Ze zájemců jsme nakonec zbyli 3 - Joe, Tomek a já.
Bazén se nachází ve sportovním areálu, kde je toho pod střechou více. Na první pohled mne upoutaly spousty rotopedů a na nich běhající nebo šlapající Irové. Působilo to dost odpudivě. Po zakoupení lístků jsme se dostali do šaten. Ty mají oproti Čechám tu zvláštnost, že není nic rozdělené na pánské a dámské šatny a sprchy. Lidé se mají možnost převléknout pouze v malinkatých kabinkách (případně velkých "rodinných"). Sprchy jsou tam také společné.
Po příchodu k bazénu (asi 25m) nás docela zaujali koupající se Irové. Velké množství z nich se v bazénu pohybovali, jako by se před týdnem naučili plavat. Skutečně Irům, ačkoli mají v zemi vodu prakticky všude, plavání moc nejde. Já o sobě vím, že žádný dobrý plavec nejsem a většinou jsem plaval jen tak "vycházkovým" tempem. Přesto moje rychlost byla srovnatelná s těmi nejrychlejšími, kteří plavali ve speciálních pruzích. Možná to bude tím, že léto je tu příliš studené a tak není moc příležitostí se koupat třeba v rybnících či jezerech.
Nebyl tam nikde teploměr, ale voda byla podstatně teplejší než u nás. To se u nás tedy negativně projevilo brzkou únavou.
Joe (a ani jiní človíčci) plavat moc neumí a držel se jen tam, kde stačil (tj. do polovičky bazénu). Hrozně rád závodí. Nejřív si vybral mne a udělali jsme 10 startů (z polovičky bazénu ke kraji). Aby to nebylo málo, když jsem skončil já, nastoupil mu další soupeř - Tomek. Toho také provětral. A oněch 20 vítězství mu docela stačilo ke spokojenosti.
| Deníčky na podobné téma |
|
Co je Archa Osobní zkušenosti v Arše Rozdílná mentalita irů a čechů |
