2003-01-23 - Výlet k pobřeží
Nedávno se mě Dorka ptala, jestli nevím o nějakém pěkném místě, kde by bylo moře, útesy, písek atp. Tehdy jsem si řekl, že dnes bude ten správný čas se po něčem takovém poohlédnout.
Najít takové místo není úplně jednoduché, protože jsou takové pozemky buď soukromé, nebo široko daleko žádná pláž není. Přece jen, irské pobřeží je tvořeno převážně útesy. Několik slibných míst jsem ale v mapě našel, tak jsem opět sedl na kolo a vyrazil. První a třetí místečko bylo čistě soukromé, zato na druhém se mi to moc líbilo. Kousíček od silničky, dobře dostupné, a skutečně se vším.
Nejdříve jsem zkoušel vodu - dále než po kolena to už nešlo, jak to bylo studené. Po krátkém obědě jsem se pustil do průzkumu terénu a skutečně bylo co objevovat. Jak zespoda od moře, tak shora od útesů. Mám dojem, že se to dost těžko popisuje, jak to vše vypadá a kolik krásného jsem viděl. Podařilo se mi například najít některá hnízda racků (tedy jestli to byli rackové :-), nějaké geologické zajímavosti i různě jinak pěkná místa.
Myslím, že toto je poměrně atraktivní místo. Když jsem tam přijel, nebyl tam sice nikdo, ale při odjezdu už na malém parkovišti stálo asi 5 aut.
Další neméně zajímavé místo se mi podařilo najít kousek dále. Jednalo se útes poměrně dost vystrčený do oceánu. Původně to byl kompaktní celek země, ale kdysi dávno - asi působením oceánu - se kus této pevniny naráz utrhl a zřítil do vody. A výsledek byl takový, že na jedné straně byla hodně nakloněná rovina (asi 60 stupňů) a na druhé se skála postupně drolí do vody, takže to dohromady tvoří hodně ostrý hřeben. Pohled na něj - zvláště kousek z dáli - je skutečně impozantní. Docela mne při tom překvapilo, že jsem v tomto místě našel kus jakési zídky či zdi, která pokračovala do nikam. Resp. do místa, kde byla dříve ona pevnina.
Když se pevnina zřítí do vody...
|
