2003-07-09 - Stará železnice
Před léty bylo Irsko prošpikováno křížem krážem železnicí, která jistě nějakou dobu sloužila. Po 2. sv. válce (myslím) se zjistilo, že je to ekonomicky velmi prodělečné, tak bylo vše do posledního pražce rozmontováno. Dnes z toho všeho zbyly jen kilometry náspů, mosty, tunely, staniční domky... Z toho všeho je několik málo míst upraveno pro chodce, hodně toho využívají farmáři, ale naprostá většina je nijak nevyužita a hustě zarůstá.
Na dnešek jsem si naplánoval podrobně prozkoumat úsek mezi městy Cork a Bandon (na JZ). Na většině této trasy je totiž v mapě kreslená čárkovaná cesta, tak jsem dle toho usuzoval, že by se snad nějak nechalo projít. Velmi jsem ocenil, že pršelo, protože jsem během cesty velmi užil silnou nepromokavou bundu i kalhoty. (Kdybych šel třeba v kraťasech, zřejmě bych kvůli ostružiní daleko nedošel.)
Za nejzajímavější považuji například mosty. Většinou jsou kamenné, jen někde kovové. Zpravidla jsou velmi dobře dělané a i když je nikdo neudržuje, jistě přečkají mnohá jiná lidská díla.
Z dalších "atraktivních" lokalit bych se rád zmínil o tunelech. Většinou jsou kraťoučné skrz skálu (hlavně při pobřeží). Dnes jsem potkal tunel pod kopcem, což bylo trochu jiné "vzrůšo". Jeho délka je asi 1km a je do zatáčky. I když jsou místy otvory vzhůru - snad kvůli světlu či vzduchu, kdoví... - byla tam místa, kde byla absolutní tma. Světla jsem si moc nevzal (jen zapalovač) tak to byla dobrá zábava. Zejména každý krok předem vyzkoušet, jestli je tam pevná půda nebo bahno nebo nějaké jiné překvapení...
Různých staničních domků či zastávek zpravidla moc nezbylo. Pokud ano, lidé je používají jako rodinné domky nebo jako ovčince. Dnes je už prakticky nemožné říci, jestli tyto stavby měly nějaký jednotný charakter, sloh nebo jakkoli to říci. Snad jednou jsem viděl domek z červených cihel, jaké můžeme vidět u nás, ale to je tak vše.
Místa která nikdo neudržuje vypadají různě. Pokud je to na vyvýšeném náspu, je to naprosto neprostupně zarostlé - pokud snad nemám k dispozici křovinořez nebo alespoň mačetu. Pokud si dobře vzpomínám, v Čechách vím snad jen o jednom místě s alespoň trochu podobným charakterem (tábořiště na Myslkově).
Tam, kde trať vedla pod úrovní terénu to většinou vypadá podobně jako v předchozím příkladu. Rozdíl je ten, že je to jako koryto - plné vody. Tedy v lepším případě. Také jsem narazil na bahno, ze kterého bych se opravdu nechtěl snažit dostávat.
Pozdější poznámka: Při jednom stopu jsem se dozvěděl, že kousek od Tralee (Dingle), prý chystají část této železnice rekonstruovat a využít ji k turistickým účelům. Mnohokrát jsem si říkal, že něco takového by bylo docela záslužné.
