Formace v Kilkenny skončila obědem, jak jsem psal včera, načež se všichni rozjeli do svých domovů. Tedy až na mne, protože další den jsem měl volno a rozhodl jsem se jej strávit v těch končinách.
O večeru jsem již psal včera, takže se jím již nebudu více zabývat.
Mezi asistenty v Kilkenny jsem se poptal, zda má ten den také někdo volno. Ano - Anna (Polsko). Ačkoli je Kilkenny historické a velmi zajímavé město a jistě by si zasloužilo i moji pozornost, dal jsem přednost výletu ven, do přírody. Ráno jsme kousek popojeli autobusem a vyrazili kamsi do neznáma. Pravda, já měl celkem dobrou automapu a Anna průvodce, ale velmi úspěšně se nám podařilo zabloudit. A to skutečně dokonale - právě si uvědomuji, že se mi to zde v Irsku stalo prvně... (pozdější poznámka: není to úplně pravda. Prvně jsem zabloudil při svém prvním volném víkendu do Derrynassagart Mountains, jen jsem o tom tehdy a ani při psaní tohoto deníčku nevěděl :-)
Chodili jsme většinou po silničkách (až na pár zkratek přes irské křoví :-), ale ty silničky bohužel vůbec mapě neodpovídaly. Snažili jsme se ale držet směr. To byla koneckonců jediná možnost, jak se se situací vypořádat, pokud jsme chtěli dojít Někam. Nicméně jsme se oba shodli na tom, že to vlastně vůbec nevadilo (že jsme absolutně netušili kde jsme). Tento kousek Irska je skutečně krásný a nezáleží na tom, jestli jsem tady nebo kousek vedle. Řekl bych skoro, že to bylo malebné, i když žádný malíř nejsem.
Docela fajn bylo, že jsme já i Anna měli zhruba stejné tempo chůze a podobné chutě na přestávku fotografickou či odpočinkovou. Takže večer jsem si připadal tak zdravě unaven.
Před odjezdem do Kilkenny jsem si říkal, že by mne konečně něco mohlo donutit se trochu zajímat třeba o architekturu či historii. A zase, jako vždy, jsem zbaběle utekl někam do přírody. Ale nelituji - příroda v okolí Kilkenny je jiná, řekl bych krásnější, než okolí Corku.
| Deníčky na podobné téma |
|
Osobní zkušenosti v Irsku Výlety - jednodenní Příroda |