2002-12-29 - Letadlem
Tak (s trochu malým zpožděním) mě napadá, že bych něco málo napsal o svém prosincovém volném víkendu. Protože jsem si jej spojil ještě s lednovým, dostalo se mi krásného volného týdne. Což je jistě vhodná příležitost vycestovat někam dále - třeba letadlem. Jelikož se mi cestou přihodily 2 věci, které se asi zdaleka nestávají každému a zdaleka ne moc často, říkám si, že stojí za to to napsat.
Protože jsou vánoční prázdniny, mnozí človíčci jedou na návštěvu za svými příbuznými. Rita jela navštívit bratra do Dublinu a já jsem chtěl do Dublinu také. Tak jsme spojili síly a já jsem se svezl (zdarma jako doprovod) vlakem s ní. Cesta vlakem je příjemná, asi o hodinu a půl kratší než autobusem (cca 3 hod).
Protože v Dublinu jsem měl asi 5 hodin času a slyšel jsem, že autobus je hodně drahý, vyrazil jsem na letiště pěšky. Tak jdu hodinu, dvě, míjím autobusové zastávky, autobusy míjejí mne... až u jedné takové zastávky potkám kamaráda z Čech - Pepu Kahouna a jeho dívku Marušku Holejšovskou (která za ním právě přijela na prázdniny). To tedy opravdu není špatné, vím právě (pouze) o jednom člověku z Čech o kterém jsem se doslechl, že je v Irsku a teď ho potkám v Dublinu na zastávce, jak čeká na autobus. Ten skutečně asi po 10ti minutách přijel, takže odjeli někam do pryč a mně hned bylo veseleji. Poradil mi, že autobusem je to rychlé a levné, ať jej také použiji.
Po nějakém tom čekání jsem poměrně rychle vyřídil všechny formality (až na to, že mi byl zabaven můj malý švýcarský kapesní nůž :-( ). Po projití všemi různými kontrolami jsem konečně usedl do letadla (Boeing 737) k okénku. Do odletu zbývalo ještě hodně času - skoro hodina, tak jsem si prohlížel vybavení. Po chvilce se ve dveřích letadla objevil jakýsi pán a něco si povídal s letuškou, pak povídal něco o Londýně a o Belgii (já jsem chtěl do Londýna) - anglicky a francouzsky. Příliš jsem tomu nevěnoval pozornost. Pak jsem si všiml, že hledá někoho, kdo asi v tom letadle nemá být. Tak jsem se o tom bavil se sousedem a ten mi pověděl, že toto letadlo letí do Bruselu a že tam tedy asi nemám moc co dělat. Tak mne pán úspěšně našel... :-) V podstatě došlo k tomu, že jsem nasedl do letadla na správném místě, ale o jeden let dřív.
Vše další už asi bylo v podstatě běžnou záležitostí, jen mne docela překvapilo, jak moc se letadlo při startu naklání dozadu. Pak jsem měl také dole na zemi položen aparát, který se ovšem při tom velkém zrychlení posunul pod úplně poslední sedačku. Já jsem tedy naštěstí seděl na předposlední, takže to až tak daleko zase nebylo.
Cíl mé cesty nemá s Archou ani s Irskem nic moc společného, takže moc nemá smysl, abych se tím zabýval.
