2002-12-09 - Currabiny - poloostrov
Další ze svých volných dní jsem využil opět k cestování.
Již nějakou dobu uvažuji o tom, že bych rád našel nějaké místo, ne příliš daleko od Corku, u moře, kde by byl klid, nikde nikdo, kam bych si mohl čas od času zajet, abych tam strávil den. Dnes jsem vyrazil na výlet (mimo jiné) právě za tímto účelem. V mapě jsem si našel poloostrov, na jihovýchod od Corku (prakticky v místě, kde ústí řeka Lee - i se zálivem - do oceánu).
Jako dopravní prostředek jsem (zezačátku) zvolil kolo. Cesta probíhala bez problémů - prvních asi 15 km. Pak mi píchlo zadní kolo, no a já neměl nejen žádné nářadí, ale ani pumpičku. Tak jsem na vhodném místě kolo strčil do křoví a pokračoval po svých. Na malých silničkách mne ani nenapadlo stopovat, takže mi musela auta zastavovat sama :-)
Poloostrov samotný plní funkci jakéhosi veřejného lesa / parku - na procházky a tak. Dohromady jsem potkal asi 3 lidi se psy. Místo je to docela pěkné, přímo u moře trochu kluzké (při odlivu). Našel jsem tam takové zajímavé živočichy, jakési škeble hodně fest přilepené ke kamenům. Jinak tím, že je to u moře, je úplně všechno porostlé něčím zeleným (mechy, lišejníky, tráva a spousta ostružin). Vzhledem k oné nehodě jsem se nechtěl moc zdržovat, takže jsem pomalu vyrazil zpátky.
Kolo jsem vytáhl zase ze křoví a vyrazil hledat pumpičku. Mám dojem, že najít někoho s pumpičkou je v Irsku poněkud nadlidský úkol. Na zahrádce venku se prostě nepodařilo nikoho najít. Po dvou hodinách chůze, jsem našel dům, kde bylo na zahradě spousta kol. Ale nikdo nebyl doma - a venku žádná nebyla. Hned ve vedlejším domě to bylo lepší. Byli doma, měli pumpičku, ale jiný šlahounek, než jsem potřeboval :-(
A protože jsem už byl v časové tísni, strčil jsem kolo opět do křoví a vyrazil k domovu. Večer už Irové neberou, takže "procházka".
Ale jsem rád, že bylo jak bylo, že jsem našel, co jsem našel a podařilo se mi pořádně se unavit...
