 |
|||
 |
 |
|
|
|||
|
|
Jak tu asi vypadá neděle? Po snídani v 9 hodin jsme plně obsadili 7mimístné auto a vyrazili do Corku na mši svatou. Protože s námi byli také dva ... jak říci nejlépe česky "residents"? říkejme jim třeba človíčkové ... tedy človíčci - Catherine a Suzan, bylo to trochu něco jiného, než na co jsem byl zvyklý u nás. Zvlášť Catherine, která na tom není moc dobře a není schopná sama chodit, potřebovala naši pomoc. Na bohoslužbě jsem toho moc nerozuměl, ale snad se to časem zlepší.
K obědu jsme měli - mimořádně - ručně dělané jídlo (omelety se žampiony). Zdá se, že se s tímhle budu setkávat výjimečně. Téměř všechno se tu kupuje, což mi tedy opravdu moc nesedí. A to i tehdy, jestliže se do vaření moc nepletu. Alespoň dokážu náležitě ocenit, když někdo dokáže uvařit něco opravdu dobrého (třeba babička :-). Asi to tak bude, že tu skutečně každý dělá jen to, co umí, čím se vyučil atp. a všechno ostatní si prostě koupí. Ooo ještě že mám ty svoje ruce a aspoň já si můžu udělat co se mi líbí.
Odpoledne jsem ještě zkoušel dávat dohromady kolo, abych tu neděli pěkně využil nějakým výletem, ale zoufale mi chybělo pořádné nářadí, tak jsem se musel spokojit s tím, že jsem zkoušel, jak se na něm nechá jezdit - nic moc.
Poněkud nepříjemně mne překvapily anglosaské míry. To, že se používají míle a ne kilometry, lokte a ne metry, palce a ne centimetry pro nějaké měření, to se nechá zkousnout, horší je to když se to skutečně na něco používá. Zvlášť mne tedy potrápily různé šrouby, matky, klíče atd. na které mi ty moje moc nepasují :-((
Asi budu muset nakoupit nějaké nářadí.
Ještě jsem si vzpomněl na jednu věc z cesty do Corku. Kousek před cílovým městem v jakési vesničce byla prodejna s traktory. Jaké značky? Přece Zetor :-))
| Deníčky na podobné téma |
|
Rozdílná mentalita irů a čechů Rozdíly Irska a Čech Praktické zkušenosti v Irsku |
