Už je také načase, abych se zmínil o tom, čím se Irové jako lidi vyznačují a co se mi na nich líbí. Takových vlastností je celá řada, tak se pokusím zaměřit na ty výraznější.
Jedna z takových vlastností, kterou Čech objeví zakrátko po příjezdu, je otevřenost cizích lidí. Irové se mez sebou velmi rádi baví, jsou k sobě velmi ohleduplní. To je vidět prakticky všude - na silnici, v autobuse, v obchodech ale i běžně na ulici. Občas se mi stane ve městě, že mne zničehonic pozdraví zcela neznámý člověk. Jaksi samozřejmě jsou lidé v obchodech a jiných firmách velmi ochotní. To vše má bohužel druhou stránku a sice, že je z toho všeho cítit jakási povrchnost a skutečné soukromí si každý drží pěkně uzamčené.
Od této vlastnosti se pak odvíjejí další. I když jsou Irové v podstatě lajdáci, vždycky jsou ochotní, chybu napravit a udělat vše znovu.
Myslím, že tady prakticky neexistuje něco jako vandalství. Ruku v ruce s tím jde, že se moc nekrade - nebo spíše jinak (což je něco, co Čecha dost mate :-( ).
Pokud jde o péči o majetek (zahrady apod.), vesměs se starají ve smyslu, že, co je jejich, je velmi pěkně upravené, co je za plotem, nikdo se o to nestará. Působí to zvláštním dojmem (nikoli špatným), jak se odlišuje obydlí od okolního terénu.
| Deníčky na podobné téma |
|
Rozdílná mentalita irů a čechů |