2003-04-02 - Moře - a co může nabídnout
Právě se chýlí ke konci jeden z dalších zajímavých dní zde v Irsku. Volný den jsem strávil převážně na pobřeží - a nelituji.
Cestu jsem si naplánoval tak, abych měl možnost zkoumat pobřeží při odlivu. (To nebylo nic těžkého, protože nejnižší voda byla dnes těsně po poledni :-)
Nejdříve jsem zavítal na jednu z pláží, kterou jsem objevil již dříve. Měl jsem zajímavou možnost zkoumat asi čtyři středně velké jeskyně. Kromě toho tam byl také docela dlouhý průchozí tunel přímo v útesech.
Další místo byly starobylé pevnosti - vlastně, ony už tam nebyly, ale místo se tak stále jmenuje :-) Bylo to sice zajímavé, ale těžko popsatelné. Co ale mohu popsat skutečně dobře, to byla podívaná na pobřeží. Viděl jsem prvně přírodě skutečné opravdové asi lachtany! Vyhřívali se na vzduchu a na dvou velkých kamenech jich leželo asi deset. Zprvu se mi zdálo, že jsou to menší kameny, ale když se to začalo hýbat... Snažil jsem se tedy přiblížit co nejblíže, ale jakmile mne zmerčili, všichni se skulili do vody. Tam jim pohyb šel podstatně lépe než na suchu.
Myslím, že něco takového asi běžně k vidění není, protože jsou skutečně velmi plaší.
Dalším místem byla jiná pláž s trochu nahnědlým pískem. Na první pohled stejná jako každá jiná, ale při bližším prohlédnutí jsem opravdu nevěřil...
Představte si třeba pět špaget dlouhých cca 6cm ledabyle pohozených na hromádku. Tak takových hromádek tam byly spousty, nicméně to nebyly špagety, ale písek. Úplně stejný písek jako kolem dokola bez jediné známky života. Když jsem se toho dotkl prstem tak se to rozpadlo. Protože voda právě stoupala, viděl jsem jak první malá vlnka okamžitě smetla jednu takovouto hromádku, jako by tam předtím nebylo vůbec nic.
Dále tam byly jamky o průměru asi 3cm do poloviny plné vody. Cožpak o to, proč ne, ale na té vodě plavalo několik (možná 100) zrnek písku. Jsem si jistý, že opět první vlna toto malé dílko přírody opět rozboří.
Ani k jednomu se mi nepodařilo zatím najít rozumné vysvětlení jak to vzniklo, ale určitě se někdy na to místo vrátím a věci přijdu na kloub.
Je také zajímavé pozorovat, jak se pobřeží mění v průběhu roku. Zatímco v zimě jsou prakticky všechny kameny v zóně přílivu a odlivu hladké a prázdné, dnes již téměř všechny obrostly zelenými řasami.
Toto jaro je také velmi výjímečné tím, že mizí pláže. Byl jsem svědkem toho, že na vánoce jistá pláž byla krásná, stále stejná po desetiletí, možná staletí, a během dvou měsíců byl všechen písek pryč a dno bylo o metr níže. Dnes jsem viděl, jak se taková písečná mulda pomalu sune do moře.
I když kdoví, co moře odneslo, třeba zase někdy vrátí.
Jedna z pěkných jeskyní u pobřeží
|
