2003-03-21 - Carrauntoohill

Před dvěma dny mi volal Josie Heffernan, že co prý dělám v pátek. Tak povídám, že mám zrovna volno a on na to že tedy někam vyrazíme. Plán měl již přesný, takže šlo jen o to domluvit brzo ráno sraz.

Akce to byla výhradně soukromá, která se pro svojí obtížnost nedostane do seznamu výletů pro všechny. Jsem proto moc rád, že jsem si mohl zkusit něco náročnějšího.
Celkem jsme měli být tři, ale ona třetí osoba na poslední chvíli odřekla, takže to byl krásný výlet ve dvou. Jak již plyne z názvu, zamířili jsme (již podruhé) na nejvyšší vrchol Irska Carrauntoohill (1039m). Cesta byla tentokrát krátká strmá a náročná. Vedla průrvou mezi skalami takřka přímo k vrcholu. Tím, že je již delší dobu opravdu pěkné počasí - neprší, byla i tato cesta suchá. Jinak je zvláště na této trase běžně hodně vody a je třeba lézt proti tomuto vodopádu. Rozhodně to může být také zajímavá zkušenost.
Po dvou hodinách lezení nás na vrcholku čekalo zajímavé překvapení. Stalo se to prvně mně i Josiemu - viděli jsme kolem sebe něco, něco jako svatozář. Na samém vrcholu svítilo sluníčko, ale těsně pod námi, prakticky od našich nohou dolů, byl mrak. Slunce vrhalo stín našich postav právě do toho mraku a kolem byla kruhová duha zhruba o poloměru poloviny výšky postavy. Skutečně, úžasné!

V tu dobu (11:30) bylo ještě příliš brzo na další turisty. A poobědvat v klidu na nevyšším kopci Irska bylo docela příjemné.

Svatozář v mlze

Svatozář v mlze

Stoupáme na Carrauntoohil

Deníčky na podobné téma
Osobní zkušenosti v Irsku
Výlety - jednodenní
Příroda